Únor 2010

Komix (Ne)miluju tě!

20. února 2010 v 18:21
Ráno jsem se rozhodla,že půjdu plavit koně.Moc jsem se na to těšila,a vyrazila jsem brzo ráno...
A plným tryskem jsem se rozjěla k jezeru,a zdálo se,že Prince voda zjěvně taky lákala...
Voda mi nejprve sahala po kotníky,a potom víš a víš,nakonec jsem měla vodu až po kolena.Asi po hodině jsem se podívala na hodinky,a zjistila že za chvilku mám hodinu drezury.
Vyjela jsem tedy z vody,a tryskem abych usla,jsem jela na hodinu...

Topení koně star stable3

20. února 2010 v 18:15

Tak tohle je drsnéxDxDxDKopčit jen se zdrojem!!Já to jinak zjistím a nepřejte si mě!!!!


Nový star stable komix s mímy obrázky!

20. února 2010 v 13:44

A je to tady!!!!




Přináším vám nový star stable3 komix.



(Ne)miluju tě! Uvod






Tak,tohle jsem já,jmenuji se Amanda Sloanová,moje maminka je majitelka stáje,v Krasoňovicích.Mám svého vlastního koně,Prince.
Tohle je mamka,Marika Sloanová.Naši jsou dooost bohatí,není se čemu divit.Táta pracuje na ministerstvu,a mamka vlastní stáj.Naši mi dali na výběr z mnoha kráásných koní,dokonce i Arabů,ale já jsem si vybrala Lipicána(nej plemeno.
Tak tohle je on.No,řekněte samy?Není krásný?Taky byl dražší než ti Arabové,to mi věřte!Mamka s taťkou mi ho koupily s tím,že se budu ůčastnit každých závodu,teda těch drezůrních.

A ten ryzák vzadu je můj nejmilejší kůň,hned po Princovy.Jmenuje se Kaktus,a jezdí na něm pokročilejší jezdci,a moje mamka.
Tak,tady bydlíme.Není to sice palác,ale mojí rodině to fakt nevadí.Taky proto se přestěhovali do tak malého městečka.Prostě je tu klid!





Je doopravdy v Kraskoňovicích klid?
Kdy zase Amanda pojede na nějaké závody?
Najde si kamarádky?(bydlí tam asi teprve týden,a vůbec to tady nezdá.Přistěhovali se z Ameriky.
A jestli tady bydlí jen tak krátkou dobu,bude se tady Amandě líbit?
Tak plsky pište do koměntářů,a s každým blogem(o koních)ráda spřátelím!

Horseland!

20. února 2010 v 10:59

Horseland!!!Pište pls komentáře,ju?


Andaluský kůň a něco hodně o němxDxDxD

20. února 2010 v 10:57




Původ a historie


Andaluský kůň patří mezi teplokrevná plemena. Společně s arabským plnokrevníkem a berberským koněm se podílel na vývoji světových plemen. Dlouhá staletí byl znám pod názvem španělský kůň, konečné jméno však dostal podle oblasti chovu, slunné Andalusie.

Pravý původ andaluského koně je poněkud nejasný. Je jisté, že plemeno vzniklo v jižním Španělsku, pravděpodobně křížením původních koní sorria s koňmi muslimských nájezdníků - araby, ale především berberskými koňmi. Tímto spojením vzniklí koně byli nadále pečlivě šlechtěni kartuziánskými mnichy v chovných střediscích v Cordobě, Seville a obzvláště v klášteře Jerez de la Frontera, kde byla vyšlechtěna nejčistší forma andalusana.

Nadějně vznikající plemeno bylo málem zničeno pokusy křížit andalusany s těžkými koňmi za účelem získání mohutnějšího zvířete, tomu se naštěstí, právě díky pečlivé čistokrevné plemenitbě, kartuziánským mnichům podařilo zabránit.

Andaluský kůň, unikátní výsledek španělského chovu, se stal základem mnoha dalších plemen. Jeho přímými potomky jsou například lipicáni, mimořádný podíl měl andalusan také na vzniku kladrubského koně, španělská krev koluje také v žilách fríských koní, clevelandských koní nebo velšského coba. Mezi jeho příbuzné patří i lusitán a také mnoho amerických plemen je španělskou krví ovlivněno. Lze tedy říci, že andaluský kůň skutečně ovlivnil celý koňský svět.

Popis a charakteristika


Andalusan se pyšní příjemným zaobleným exteriérem. Má velice impozantní hlavu, často s jemným klabonosem a znaky (dědictví po berberském koni). Dalším výrazným rysem stavby těla je silný, jemně klenutý krk, mohutné plece a krátký rovný hřbet se silnou zádí a nízko posazeným ocasem. Kohoutková výška je většinou kolem 155 cm.

Nohy andaluského koně jsou štíhlé, čisté, s perfektním uspořádáním kloubů, silná stehna dokreslují dojem oblé zádi. Chody tohoto plemene jsou hrdé a vznosné, výrazné a předurčují andalusana pro vysokou školu.

Mezi obvyklá zbarvení těchto koní patří hnědáci a bělouši různých odstínů a kombinací, typická je například kombinace bílé srsti a tmavé hřívy. Také kvalita a vzhled žíní hřívy a ocasu dělá z andaluských koní tak výjimečné a impozantní plemeno, hříva a ocas jsou velmi bohaté, dlouhé a přirozeně výrazně zvlněné. U hřebců se hříva nechává dlouhá, klisnám bývá stříhána nakrátko, aby vynikla linie krku.

Plemeno se vyznačuje mírnou povahou, nepostrádá však temperament a odvahu. Koně jsou inteligentní, přátelští a ke svému majiteli či ošetřovateli jsou schopni vytvořit si poměrně přátelský vztah.

Využití


Andalusana lze označit za koně vysoké školy. Stejně jako většina plemen vyšlechtěných z jeho krve je vhodný pro vysokou drezuru. Nevyniká rychlostí, ale je houževnatý a vytrvalý. Kromě vysokých drezurních škol a barokního ježdění je využíván k zápřahu, práci s dobytkem a k tradičním španělským disciplinám (např. doma vaquera či doma classica), je také velmi oblíbeným plemenem pro corridu (býčí zápasy).




Hucul

12. února 2010 v 9:58


Původ a historie


Původ hucula je opředen tajemstvím. Ani sami odborníci se nemůžou shodnout na jednotném názoru. Někteří tvrdí, že patří k plemenům stepního koně, jiní, že k plemenům koně severního. Převažují ovšem znaky nejzápadnější větve tarpana, které řadí toto plemeno do skupiny orientálních koní a podskupiny tarpanovitých koní. První písemné zmínky o neobyčejných obratných koních, kteří se uplatnili zejména v horském terénu, pochází již z období kolem roku 100 našeho letopočtu. Jméno potom nese po rumunských zbrojnících Huculech, kteří přišli do Karpat v šestém století.


Charakteristika


Hucul se dožívá vysokého věku. Přitom je skromný, velmi odolný a také přizpůsobivý i drsným horským podmínkám. Nevadí mu ani nízké zimní teploty. I přes svou menší velikost je velmi silný. V terénu vyniká jistým krokem. Naši předci chovali dříve huculy po celý rok na pastvinách a přikrmovali je jen zřídka. Přesto, že jde o tvrdého, pracovitého, učenlivého a vytrvalého koně, vyniká vyrovnanou psychikou a klidným temperamentem. Stejně jako řada jiných koní jsou huculové citliví na nedostatek čerstvého vzduchu ve stáji.


Popis


Hucul je pevně stavěný kůň se silnou kostrou, má hrubší hlavu s rovným, neméně často s klabonosým profilem. Jeho krk je krátký, svalnatý a vysoko nasazený. Hřbet s nižším koutkem je velice pevný. Nízko nasazený ocas je dlouhý a hustý, stejně jako hříva a kštice. Nohy hucula mají výrazné klouby, zadní bývají šavlovité.

Zbarvení bylo původně šedé nebo plavé, dnes převládají hnědáci nebo plaváci všech odstínů, méně potom ryzáci a vraníci. Typickým znakem pro hucula je výrazný úhoří pruh. Srst je spíše dlouhá, hrubá a hustá. Tím se velice dobře přizpůsobuje nepříznivým vlivům počasí. Bíle znaky jako například lysinky nejsou u huculů žádané a prozrazují cizí vlivy. Kopyta s tvrdou a odolnou rohovinou jsou pravidelná. Vyznačuje se spíše kratšími ale pravidelnými chody. Další z předností tohoto menšího plemene je pevné zdraví a zároveň také dobrá plodnost. Hříbata se přitom většinou pravidelně a bezproblémově vyvíjejí.

Plemenné znaky


  • Hucul patří mezi pozdní plemena, dospívá v 5 - 6 letech.
  • Plně výkonný zůstává až do 25 let, často se dožívá 30 let a více.
  • Kohoutková výška se pohybuje u klisen 134 - 142 cm a u hřebců 136 - 144 cm.
  • Obvod hrudi je u klisen 160 - 180 cm a u hřebců 165 - 185 cm.

Využití


Huculský kůň se řadí mezi primitivní plemena koní, která se příliš nehodí do sportu. Skutečně se ani v nejmenším nejedná o krásného a elegantního koně. Rozhodně je ale spolehlivý, skromný, vytrvalý obratný a především klidný. Právě tyto vlastnosti byly využity už v první světové válce, kde sloužil jakou houževnatý a výkonný kůň, který podával stoprocentní výkony jako tahoun i jako kůň jezdecký.

Nej fotka za měsíc unor

9. února 2010 v 18:45

Tak tohle je nej fotka za unor.Napište co


si o ní myslíte,ju?


Povídka.Rozmazlená holka a Kůń.

9. února 2010 v 17:29

Barbora,seděla ve škole,v poslední lavici,a četla si časopis o modě.Nějaká holka,podobná Barboře(povahově)spala do rubriky,,zeptej se" jestli je opravdu IN jezdit na koni,že jestli jo,tak začne jezdit.A redaktorka toho časopisu odepsala,že pro každého je IN něco jiného,ale spousta holek si dnes myslí,že ježdění opravdu IN je.Barbora se nad tím zamyslela.Měla bohaté rodiče,drahé oblečení,a vlastně všechno,na co si vzpoměla.Ze čtení ji vyrušil učitelův hlas.,,Ale,ale!Barbora už zase nedává pozor!!!Barbara rychle strčila časopis pod lavici a dala si ruce na stůl.Seděla sama.Nikdo si k ní nechtěl sednout.Každý totiž ví,že její jediné téma,je oblečení,moda a kluci.Učitel přišel až k ní,a když zjistil,že nic v ruce nemá,jenom řekl přísně,,tak laskavě dávej pozor!a odešel zase k tabuli.Všichni se najednou dívali na Barboru.Ona jenom bojovně zvedla hlavu,a se zlím obličejem,a přivřenýma očima se rozhlédla po třídě.Všichni ti,kteří si jejího zlého a pomstychtivého obličeje všimli,se hned zasa otočili k sešitů.Doma si Barbora postěžovala matce,že každá pěkná holka jezdí na koni,a že ona chce taky.Matka to ještě ten večer řekla Barbořinému otci,a ten hned jak slyšel,že jeho milovaná holčička chce něco co nemá,si ráno sedl k Internetu a vyhledal si ty nejlepší koně,Nakonec se Barboře zozhodl koupit Araba.Jmenoval se Ramses,byl to krásný grošák,který vyhrával leckteré závody.Ustájily ho,v jedné stáji,samožřejmě v té nejlepší,a Barbora byla nadšená,že se zase může chlubit.Ve třídě totiž bylo spoustu holek,které jenom jezdily,a celý život snily o tom,jaké by to bylo mít vlastního koně.







1.Bleskovka

9. února 2010 v 16:19


Dělám svojí první bleskovku,tak se plsky zapoj!!!




1.Ahojky

2.Tak,jakpak se máš?

3.Jaké máš nejradši plemeno koně?

4.Jezdíš?

5.Chceš mít někdy svého vlastného koně,nebo už ho máš?

6.Adresa tvého blogu.

7.O čem máš svůj blogííísek?

8.Líbí se ti star stable?

9.Jaká je tvoje nej jezdecká disciplína?(např.:Drezura,westrn)


10.Tak,to je všechno.Papa.





Tak,tahle bleskovka už skončila!!!Asi za týden tady najdete diplomky.(Tohle byla moje první bleskajda,a diplomky moc neumím,bude to chvilku trvat).


Hannoverský kůň

9. února 2010 v 15:46

Původ a historie


V roce 1735 byl na přímý podnět anglického krále a zároveň také hannoverského kurfiřta Jiřího II. založen hřebčín v Celle, který se významnou a rozhodující měrou podílel na vzniku hannoverského teplokrevníka, koně, kterého lze počítat mezi nejpočetnější a také nejznámější evropské teplokrevníky.

Hannoverští koně se v 17. a 18. století vůbec těšili oblibě a přízni šlechtických rodů, erb kurfiřta Ernesta Augusta zdobil bílý hannoverský kůň a ve stájích královské rezidence v Herrehausenu chovali krémové hannoverské koně.

Základem chovu v Celle byli černí holštýni, k nim se začali dovážet plnokrevníci, převážně angličtí s cílem zlepšit exteriér hannoverského chovu. Vznikl lehký a pohyblivý kůň, který byl vhodný jak pro lehkou zápřež, tak pro jízdu, ale zároveň mohl vykonávat i práci na poli. Během první světové války bylo v Celle 350 hřebců, krátce po ní dokonce 500, část těch koní byla ustájena v hřebčinci v Osnabrücku-Eversburgu.

Po druhé světové válce klesl hospodářský význam hannoverského teplokrevníka především pak pro práci v zemědělství. Hannoverský teplokrevník byl tak, v rámci snahy uspokojit poptávku po špičkových jezdeckých a sportovních koních, cílevědomě zušlechťován anglickou krví. Využiti byli i trakénští koně, což vedlo ke zvýšení pohyblivosti původně těžkého hannoverského teplokrevníka. Dnes je hannoverský teplokrevník vynikajícím jezdeckým koněm, který se uplatňuje v evropských chovech.

Charakteristika


Hannoverský teplokrevník je proslulý svou poslušnou a vyrovnanou povahou, stejně jako spolehlivostí, pro kterou se šlechtí. Hannoverský teplokrevník je skvělým jezdeckým koněm, u něhož se oceňuje jeho ochota a učenlivost, k jeho značné oblibě přispívají i dobré skokové schopnosti.


Popis


Na vzhledu hannoverského teplokrevníka se plně odrazil vliv plnokrevníků, kdysi poměrně těžkému koni hrubšího exteriéru se dostalo ušlechtilejších rysů. Hannoverský teplokrevník je vznosný kůň, který měří v kohoutku 160 až 170 cm. Stavba těla je výborná, jeho chody jsou pružné a prostorné. Hlava současného hannoverského teplokrevníka je lehčí, středně velká s ostře modelovanými rysy. Hned zaujmou velké a živé oči. Rovněž krk je dlouhý a elegantní, přecházející do mohutně formovaných plecí. Typickým znakem je hluboký hrudník a rovněž tak velmi výrazně osvalená záď. Hannnoverský teplokrevník má silné nohy s dobrými a výraznými klouby. Kopyta jsou pravidelně utvářená, spěnky jsou krátké a nízké. Barevně převažují hnědáci a ryzáci.

Plemenné znaky


Výška v kohoutku je 160 až 170 cm.
Hruď měří v obvodu přes 200 cm.
Obvod holeně je kolem 21 cm.
Hmotnost dosahuje přes 600 kg.

Využití


Hannoverský teplokrevník se nyní využívá především jako jezdecký a sportovní kůň. Svou povahou a svými schopnostmi je přímo předurčen k tomu, aby byl vynikajícím drezurním koněm.