Květen 2010

5.Kde je Alex???

22. května 2010 v 8:48
Stefanie se rozhlížela po Hilcrestu,ale nikde svou kamarádku Alex neviděla

šla se proto zeptat kováře a ten jí řekl že je asi na Crossové ztezce

Stefanie proto zamířila směr crossová ztezka


4.V Hilcrestu...

22. května 2010 v 8:47
Stephanie projela celý les křížem krážem,až nakonec narazila na cestu kterou znala
a tak se mohla vydat do Hilcrestu

Hicrest je vesnice ve vysokých horách a Stefaniin kůň
musel vynaložit velkou námahu,protože horská stezka byla strmá
a nebezbečná

až nakonec stanula před Hilcrestem........



co se stane dál????
sledujte v dalších dílech komixu!!!!!!!!!!


3.vyjížďka

22. května 2010 v 8:45
Stefanie vešla do stáje
a začala Aragonita hřebelcovat a sedlat

Stefanie se totiž rozhodla že pojede své kamáráddce do Hilcrestu říct
tu úžasnou novinu

pořád přemýšlela o tom,jaké má vlastně štěstí,že je Aragonit její.
A zapoměla přitom kam jede.
Najednou se zastavila a rozhládla se-vždyť vůbec neví kde je!!!!!!!!
copak se mohla ztratit?????!!!!!



Mozaika

21. května 2010 v 17:13

Tak...tohleto je Mozaika...klisnička na které jezdím...není krásná???


mozinka...

tak...lidičky...

21. května 2010 v 11:34
dneska už tu nebudu...ale zítra sem zase přidám nějaké obrázky nebo něco,ju?Dneska si už žádné komentíky číst nebudu,...a pro Britu co mi napsala ať se zůčastním jekési soutěže:

Mno,tak jsem se zůčastnila...dostanu diplomek???xD

pp,lidičky,tady máte nějaký obrázek na rozloučenou...xD(teďka dělám jak kdybych rušila blog,že?xD)


1

Roztomilý Poníček pro všechny moje SBéénka...


Gumi méďa-LOL

21. května 2010 v 11:02


Pušinky LOL

16. května 2010 v 16:44


tak,,,19.dílek

16. května 2010 v 11:58
" Ty vole! Co to je?" Ukážu za elfa. Elfíto se rychle otočí a čumí, jak puk. To využiju k tomu, abych se s Tulcem přemístila.
Během vteřiny už stojí dobrých deset metrů od Ellesméry. Kdepak je asi elfíto? Koukám, koukám a nikde ho nevidím. Si ještě sednu, to bude na dýl.
" Ale, ale kdopak nám to přišel?" Sedím opřená o strom a sleduju zafuněného elfa, jak ke mně běží. Si chudák máknul.
" To jsem si ještě mohla skočit na hambáča, kdybych věděla že ti to bude trvat tak dlouho." Provokuju. No jo, jsem zmetek.
" Okamžitě ustup." Copak jsem Satan, nebo co?
" Čéčé, jde z tebe fakt respekt." Zatleskám mu, ale vyhrabu se na nohy, páč začíná nějak brunátnět. Ještě, aby tady sebou sekl! To by byl vrchol! Sjedu ho pohledem od hlavy k patě a pak jdu pomale do Ellesméry.
" Bez mého povolení se tam nedostanete!" Vříská za mnou o sto šest.
" Tak jak mám doprdele získat
povolení?!" Už mi leze na nervy.
" Tak to vyklop." Elfíto je rudej až na prdely.
" Nevím jestli máte čistou mysl. Musíte si ji nechat prohlédnout."
" Já musím jenom umřít." Elf vytáhne něco jako meč.
" Slyšela jsem, že elfové jsou hrdí, chytrý atd., ale zatím co jsi mi tady předvedl na to neukazuje." Zkroutím rty do úšklebu.
" Csss." Zaprská.
" Proč se tady s tebou vůbec vybavuju?!" Jdu do Ellesméry.
" Nejdeš." Postaví se přede mě. Mohla bych mávnout rukou a odhodit ho dvacet metrů dozadu, ale nechci si udělat nepřátelé hnedka po příchodu.
" Hele, já vám vážně nic neudělám. Chci jen mluvit s Aryou." Elf vypadá neoblomně.
" Tak mi ji zavolej. To ti snad nic neudělá!" Je línej jak prase.
" Ne." Odpoví už taky klidně.
" Tak jo, řekl sis o to," povzdychnu si," jdu za Islanzadí." Elf vykulí oči.
" Královna vás nepřijme." Založí ruce v bok.
" Ty chceš o ty uši vážně přijít, co?" Něco zahuhlá, ale nerozumím mu ani slovo.
" Tak co bude?" mezitím se z křoví vynoří Tulco. Stoupne si vedle mě a civí na elfa. Elf je z toho celej nesvůj.
" Arya už jde." Prohlásí rezignovaně.
" No vidíš, ani to nebolelo." Opřu se zase o strom a čekám na Aryu. Už jsem ji dlouho neviděla a chci si s ní pokecat.

Po necelých třech minutách přiběhne Arya. Vymění si s elfem nějaký ty jejich pozdravy.
" Co jsi potřeboval, strážce?" Zeptá se ho Arya. No to je formalit! Jeden by tady umřel věkem.
" Ona." Ukáže na mě " strážce". Zvednu se ze země a jdu za Aryou.
" Ráda tě zase vidím." Snažím se zdvořile navázat kontakt.
" Pinky?" Arya na mě čumí, jak idiot.
" Jo. Kdo jinej?" Uchichtnu se.
" Co tu děláš?" Přistoupí ke mně a obejme mě. Musím přiznat, že to na mě udělalo dojem.
" Přišla jsem tě navštívit. Už jsme se dlouho neviděli."
" Ehm," odkašle si strážce," ona tu nemá co dělat, princezno Aryo." Arya se na mě omluvně usměje.
" Ale má. Já už si ji převezmu." Chytnu mě za ruku a vede pryč.
" Ale-" Arya ho umlčí gestem.
" Nashledanou příště." Volám za ním, když odcházíme. Elfíto se otočí na podpatku a odchází.
" Chovej se prosím tě slušně." Žádá mě už snad po stý Arya.
" Já se chovám slušně pořád. Skoro." Arya zakroutí hlavou a vede mě dál. Před vchodem se zhluboka nadechne. Sjede mě pohledem.
" Neboj." Uklidním ji. Vstoupíme do ohromný "místnosti", dá-li se tak říkat dutině uvnitř stromu. Arya pozdraví Islanzadí (to mám ještě pět minut čas, než se pozdavijou) Arya odstoupí. Teď se na sebe s Islanzadí díváme. Proč nic neříká? Chvíli na ní čumím, jak debil.
" Těší mě. Říkají mi Failë." Řeknu když si uvědomím, že mám zdravit, jako první.
" Mě také. Odkud pocházíš?" To bude zase otázek. Měla bych si napsat něco jako občanku a vždycky jim to ukázat.
" Z daleko. Tu zemi neznáte." Arya začíná nervózně přešlapovat na místě.
" Aha. A co tě sem přivádí?" Poposedne na trůně.
" Chtěla jsem se po dlouhé době setkat s Aryou a brzy přijedou Eragon s Murtaghem."
"Ano, vím o jejich návštěvě." Do místnosti přijde další elfíto. Chvíli na sebe koukáme.
" Morco?" Zeptám se nejistě. Elf kývne. Tak je to on! Před dvěma týdny jsem u hranic Surdy potkala Morca, který mě požádal o doručení balíčku.
" Failë." Radostně se ke mně rozběhne, ale pak si uvědomí přítomnost královny. Tím jejich jazykem se omluví a něco jí říká. Podívám se na Aryu, která kouká docela vyjeveně.
" Ty jsi posel?" Zeptá se mě potichu Arya.
"Jo."
" Proč jsi mi to neřekla?"
" Nebyla ještě příležitost. Až odtud vypadnem, tak ti všechno povím." Arya kývne a dál pozoruje Islanzadí.
" Máš zajímavý život. Prozraď mi, jak cestuješ?"
" Nezlobte se, ale neprozradím. Je to tajemství." Mrknu na ni. Islanzadí není spokojená, ale kývne. Vyměníme si ještě pár vět a pak nás s Aryou pustí.
Před stromem se shlukli elfové a na něco se dívají. Prokoušeme se davem, abychom se taky podívaly. Na zemi leží Tulco. Aha.
" Tak tady jsi." Když mě Tulco zbystří, tak se ke mně rozběhne, div na mě neskočí. Začne mi lízat radostně ruku.
" Ten je tvůj?" Arya popojde kousek dál.
" Je to můj přítel." Dobrý přítel.
" Všechno ti řeknu až budeme samy." Všichni na mě divně čumí. Ještě že nevím co si myslí.

Je skoro ráno a si ještě s Aryou povídám. Už jsem jí všechno vysvětlila. Jenom jsem ji neřekla o tom přemisťování.
" Princezno Aryo, posílá mě královna se vzkazem." Arya převezme od posla vzkaz a rychle si ho přečte.
" Eragon a Murtagh už jsou skoro v Ellesméře. Mám je jít přivítat. Půjdeš se mnou, ne?" Zvedneme se obě ze země.
" Nepůjdu. Chci je překvapit. Popros prosím Islanzadí ať nic neříká." To budou čumět, že tu jsem dřív.
" Tak jo. Ty a Murtagh dobrý?" Zeptá se nejistě, když už jsme na cestě.
" Jo. Ty jsi to věděla?"
" Neřekl mi to, ale tušila jsem to." Usměje se.
" Měla jsem strach, že se neumíříte."
" Málem ne. Prvně jsem ho chtěla zabít." Arya se rozesměje.
" Už jsme tady. Víš kam máš jít?" Kývnu. Budu spát ve stromě. Hustý, což? Ve stromě jsem ještě nikdy nespala.
" Tak dobrou."
" Dobrou." Arya jde směrem do středu Ellesméry, ale já se vydám opačným směrem. Právě procházím okolo stromu, kde bydlel Eragon když se učil u Oromise. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Stojím uprostřed Ellesméry, před " domem" kde přespávali dračí jezdci. Vlastně ještě přespávají… Taky vás napadlo to co mě? Přespávají. Takže Eragona a Murtagha ubytují taky tady. Určitě budou z cesty unavení…

Čekám kus dál od stromu na Eragona a Murtagha, Doufám, že je moje teorie pravdivá. Čekám tu skoro hodinu. Kdyby nepřišli, tak mi hrábne. Lehnu si na zem. Jsem sto metrů od stromu. Doufám, že mě neuvidí.
" Ahoj." Do prdele! Nadskočím dva metry vysoko. Morco.
" Pšt!" Naznačím mu ať si taky lehne.
" Co tady děláš?" Šeptá.
" Chci překvapit Eragona a Murtagha."
" To se ti nepovede." Nadzvednu obočí. To jdu vidět?
" Jsou to dračí jezdci a na půl elfové, na to nezapomínej."
" No a?" Pořád nechápu. To víte je večer a až mi to nemyslí( ne, že by mi to někdy myslelo)
" Ucítí tě." Uh. Sakra. NA to jsem zapomněla.
" Jde to nějak zamaskovat? Prosím. Nic jim neudělám. Chci je překvapit, že jsem přijela dřív." Morco chvíli váhá.
" Doručila jsi ten balíček?"
" Jasně. Arne ti moc děkuje. Prý se máš zastavit až to bude možný." Morco zamumlá pár slov.
" Už to je. Kouzlo zruším až budeš uvnitř. Ať se daří." Zvedne se ze země a odchází…

18.díl

16. května 2010 v 11:56
Tak a je tu další kapča xD xD NA začátku je to nudný....doufám, že to přežijete xD xD

Au. Všechno mě bolí. Ani se nedivím. Celou noc jsem spala na nějakým hrbolu a teď mám záda do U. Super. Skvělej začátek dne. Teprve teď si všimnu Murtagha, který spokojeně chrupká vedle mě. Kdyby ste ho tak viděli! On je roztomilej. Vážně! To bych do něj neřekla. Teď si u mě zkazil reputaci z drsnýho dračího jezdce na roztomilýho chlapečka. Pomale zvednu hlavu, abych se podívala, jak to vypadá venku. Za chvíli se bude rozednívat. Akorát čas vyrazit na cestu, jelikož jsem včera nestihla zajít pro bylinky pro Gertrůdu. Ale co s Murtíkem? Mám ho tu nechat? To by bylo krapek blbý, když už jsme se včera usmířili.
" Ty už jsi vzhůru?" Vytrhne mě Murtagh z přemýšlení a tím pádem ho nemusím budit.
" Jo. Dneska mám ještě něco na práci."
" A co?" To je to tak neuvěřitelný, že teď pracuju?
" Mám ještě něco vyzvednout, ale v poledne už bych měla být ve Farthen Duru." Když všechno půjde dobře.
" Co máš vyzvednout?"
" To se neříká." Nikdy nikomu neříkám, co zrovna převážím. Nikomu do toho nic není.
" Dost otázek." Zvednu se ze země. Za rohem se objeví Tulco. Akorát. On mi vážně vidí do hlavy.
" A co když to nestihneš? Jak tě pak najdu?" Strachuje se.
" Neboj. Kdyby něco, tak tě najdu." Mám v hlavě výbornej detektor.
" Ale-"
" Věř mi." Mezitím ke mně dojde Tulco a začne okolo mě netrpělivě chodit.
" Už půjdem. Tulco už je nevrlej." Tulco se znovu podívá směrem k východu. Tím mi až moc jasně naznačuje, že chce jít pryč.
" Tak ahoj." Mávnu na Murtagha, který si začíná balit věci.


Procházím vesnicí, ale venku nikdo není. Prvně jsem si myslela, že někam odešli, ale když jsem se podívala do okna jednoho z domů, tak jsem viděla nějakou paní co se schovává za závěsem. To je divný. Proč se lidi schovávají? To se mě bojí? To snad ne, vždyť mě tady všichni znají. Dojdu na konec vesnice, kde má dům místní bylinářka. Byla jsem s ní domluvena na včerejšek, ale nějak se to…ehm…zvrtlo. Zastavím se před vchodem klepu na dveře. Nikdo neotvírá. " To jsem já Failë. Jdu pro ty bylinky." Zavolala jsem hlasitěji, aby mě bylinářka slyšela. Chvíli bylo ticho, ale nakonec jsem uslyšela kroky. Ve dveřích se objevila ona bylinářka, kterou jsem hledala. Ale vypadala jinak něž před týdnem, kdy jsem tady byla naposledy. Pod očima měla kruhy z nevyspání a celkově vypadala unaveně.
" Co se tady stalo?" Nic jinýho mě nenapadlo říct. Kdybych tvrdila, že jsem si ničeho nevšimla, tak by mi to ani neuvěřila. Páč tohohle by si všiml každej.
" Co tu děláš?! Jak jsi se sem dostala? Pojď rychle dovnitř!" Vtáhne mě do baráku.
" Pěšky, jak jinak? Proč bych se sem nemohla dostat?" Bylinářka spráskne ruce. Tohle gesto mi připomnělo našeho fyzikáře, když mě zkouší. Vždycky takhle spráskne ruce a pronese:
" Bože! Jak jsi mohl dopustit, aby se dostala na gymnázium."Eh. Ale to jsem krapek odbočila od tématu.
" V Beorských horách je netvor!" Pronese naprosto vážně a u toho se šourá ke kuchyňce. To bude myslet, asi to co jsem viděla včera.
" Máš štěstí, že tě nezastihl. Nikdo před ním neuteče. Je velice rychlý a silný." To jsem si všimla.
" Já jsem na něj vlastně narazila. Původně jsem sem šla včera." S bylinářkou to málem seklo.
" Zbláznila ses! Co tu ještě děláš? Teď bys měla být někde v bezpečí." Vždyť jsem.
" A proč jste někomu neřekli, že tu řádí netvor?" Což by mě vážně zajímalo.
" Poslali jsme posla, ale nevrátil se. Domníváme se, že ho netvor zabil." Tak to je blbý.
" Já jsem se včera vrátila do Farthen Duru a řekla to Orrikovi."
" Opravdu? Tak to je skvělé!" Bylinkářka se najednou rozzářila, jako sluníčko.
" A kde se tady ten tvor vzal?" Netvrďte mi, že se tady objevil jen tak. Nebo, že ho sem teleportovali mimozemšťané.
" To nikdo neví. Před čtyřmi dny se ztratila místní dívka. Později jsem našli její mrtvolu rozsápanou na stovky kousků."
" A jak jste přišli na to, že je to ten netvor?" Pochybuju, že tady mají foťák a zdokumentovali to.
" Kovář ho viděl z veliké dálky a později ho vidělo spoustu lidí. I já patřím mezi ně." Tak tím bych se nechlubila. Já jsem taky měla to potěšení a že bych ho chtěla vidět po druhý, to se říct nedá.


Heh. Tak jsem Murtíka prošvihla. Z vesnice jsem se stavila ještě do Carvahallu a tam se to protáhlo. Po cestě jsem ještě potkala Orrikovi vojáky, kteří šli obhlídnout situaci s tou potvorou v lese. Velitel říkal, že ví o co jde, ale blíž se k tomu nevyjádřil. Beztak to není moje věc.
Přišla jsem asi šest hodin potom co Murtagh odletěl s Eragonem do Ellesméry. No co! Beztak jsem se chtěla podívat do Ellesméry. Udělám si takovej malej velet. To budou ještě čumět, když tam bude dřív než oni.
" Failë, ani nevím jak ti mám poděkovat. Kdyby nebylo tebe, tak bychom se ani o tom nedozvěděli." Třese mi právě rukou Orrik a horlivě mi děkuje.
" Ale to je v poho. To by udělal každý." To je dneska chválí. Jen co jsem vešla do Farthen Duru, tak se mi všichni klaní. Ještě, abych nezpychla.
" Každý ne." Pronese vážně. Ještě dvakrát mi poděkuje a pak zdrhám z Farthen Duru...Před Farthen Durem na mě už čeká Tulco. Pohladím ho a společně se přemístíme k Ellesméře.

" Ty vole!" Ujede mi, když se oba objevíme u Ellesméry. Něco, tak krásného jsem ještě nikdy neviděla. Ty stromy, jakoby mluvily! Fakt! Nejsem blázen. Původně jsem se chtěla přemístit hnedka do města, ale to by asi vypadalo divně….No posuďte samy: Islanzadí si v klidu pojídá sálat a najednou se před ní objevím já! Islanzadí se lekne a udusí se salátem. A to přece nechceme! Nebo, jo? Sakra! Už mám zase masochistický choutky. Občas bych se měla proplesknout.
" Tak co líbí se ti tady?" Mrknu na Tulca, který se válí v trávě, jako náš pes, když má blechy. Tulco jen něco zavrčí a pokračuje dál v rochnění. Nevím co se mu na tom líbí. Tulco se zvedne a zase lehne. Čumím na něj, jak puk. Až když to několikrát zopakuje, tak mi dojde, že to mám zkusit taky. Tak si lehnu na trávu a drbu si záda přesně jako Tulco. Musím uznat, že to není tak špatný. Klíďo píďo si pokračuju v rochnění, dokud mě nevyruší něčí odkašlaní.
" Ehm." Odkašle si opatrně nějakej elfíto. No jo no. První dojem je nejdůležitější.
" Mír s tebou." Řeknu elfíkovi, když se konečně vyhrabu na nohy. Nebo, jak se to říká.
" Nechť je mír v tvém srdci." I takhle by se to dalo říct. Ale základ byl stejnej. Furt lepší, než kdybych tady vyskočila na nohy a začala pořvávat něco o satanizmu. Hm. Zajímavá představa. Někdy to musím vyzkoušet.
" Smím se zeptat, jak jste se sem dostala." Ukloní se elfíto.
" Smíte." Ukloním se mu taky. Je to prdel, to vám řeknu.
" A odpovíte mi?" Zeptá se pochvíli, když se směju jak měsíček na hnoji a skutek utek.
" Přišla jsem sem." Tý jo. Dneska mi to zase myslí.
" A jak?" To si ze mě dělá srandu, ne?
" Po nohách?" Zeptám se nejistě. Elfíto se zašklebí. Blb. Nemá smysl pro humor. Něco mi říká, že se mi tady nebude líbit.
" Jsem strážce lese a do Ellesméry lidi nepouštím." Tak to má blbý.
" Já jen něco vyřídím Aryi a zase povalím. Nebojte. Nebudu vás obtěžovat." Šibalsky na něj mrknu.
" Odkud znáte princeznu?"
" Tak za prvý: Ještě jednou mi vykej a ustřihnu ti uši a za druhý: to je jenom naše věc." Stoupnu si do bojový pozice. Asi mě tady nebudou mít rádi. Slyšela jsem, že elfové jsou zdvořilí. Ale až tak? To už hraničí se šílenstvím!
" Promiňte. Já jenom potřebuju Aryu vidět." Udělám na něj psí očka. Doufám, že to zabere, když už jsem se musela omluvit….Tulco si mezitím sedne k mý pravý noze a pozoruje, co budu dělat.
"Tak já mám nápad. Já počkám přes Ellesmérou a Arya přijde před ni. Tak bude problém vyřešen." Zakroutí hlavou. V čem je problém tentokrát?
" Já vás tam nedovedu."
" To vykáni si strčte za klobouk. A do Ellesméry bych se dostala i bez vás."
" Žádný člověk se tam nedostane."
" Myslíš?" Otočím se na Tulco a spiklenecky na něj mrknu. Jak elfíto chce!
" Tak schválně, kdo bude dřív před Ellesmérou?!"